Počátky kapely patří k podzimu roku 2007. Tehdy, bylo to září, začali Josie (14) a Tom (15) chodit na hodiny kytary ke stejnému učiteli. Učil je hrát na flácích od AC/DC a dalších rockových klasiků. Je ale tenkrát samozřejmě bavila úplně jiná hudba, bližší jejich generaci, pop-punk. Netrvalo dlouho a kluci se při cestách od učitele kytary rozhodli společně dobývat dívčí srdce a stadiony. A také se odehrála první zkouška. Předtím se kluci znali už z první třídy, ale na to přišli až o trochu později.
// Název
Dalším krokem byl název kapely. A byl to trochu oříšek. Tom chtěl název anglický, protože byl pro to, aby i všechny texty byly v angličtině. Josie si zase stál za názorem, že česká kapela má zpívat česky, pokud jí mají lidé rozumět.
Anglickej název vypadá dobře, vymyslí ho každej, ale nic neřekne. Zato vtipnej českej název, to je kumšt!
Výsledek byl kompromisem – Tomův návrh Donuts (anglicky koblihy) Josie prostě přeložil. A jak se začal používat vykřičník v názvu „Koblížc!“ ? Na kapelním profilu Bandzone se brzo po jeho založení objevil anonymní komentář: „koblížc? si děláte prdel“ a Tom mu odepsal „Ano, děláme. Koblížc!“
// Bývalí členové
Kapela měla název, ale neměla bubeníka ani basáka. Chvíli hrál na basu Honza Matys, basák z tehdejší jediné šumperské punk-rockové kapely Pinkroll, která měla bůhvíproč basáky dva, a jednoho se potřebovala zbavit. V Pinkroll hrál také Robert na bicí. Dalším basákem, po jedné nebo dvou zkouškách s Matysem (poté už se neozval), byl Jirka Kosorin, šumperský rapper a Tomův kamarád z gymplu. Ten však byl vyhozen z kapely poté, když den před prvním koncertem (slušně řečeno) odřekl svoji účast. Jako bubeník tehdy působil Honza Šenk, spolužák Josieho. Ten odešel z kapely na začátku roku 2008 z důvodu nedostatku času, kterou způsoboval jeho hlavní zájem – hokej.
// Wilip na scéně
Když basák Jirka Kosorin den před prvním koncertem (vánoční besídkou na Josieho škole) řekl, že hrát nebude, nechal zbytek kapely docela na holičkách. V ten samý den byla večer v H-Clubu vánoční besídka hudební školy, kam Josie s Tomem chodili na kytaru, a souhrou osudu tam chodil i Filip na hodiny baskytary. Když Josie viděl Filipa, jak v šatně pro účinkující nedělá nic jiného, než že hodiny v kuse hraje jako blázen, šel se ho rovnou zeptat, jestli by byl schopen se do zítřka naučit 3 písničky a vystoupit s kapelou, se kterou nikdy nezkoušel. A on řekl ano. Cestou domů kapela navíc zjistila, že a) Filip zpívá 7 let ve sboru b) je to správnej typ pošuka. Všem se ulevilo, že se nový basák našel tak rychle a neočekávaných kvalit.
// První písničky
Ikdyž tendence ke skládání písniček byli už dříve, první dokončenou písničkou byla Nechej mě tak. Riff měl Tom v kapse nápadů už nějaký ten pátek, ale text o své frustraci z rok staré zlomeniny srdečního svalu napsal až po příchodu Filipa o vánočních prázdninách 2007. Melodie zpěvů byla v režii Josieho a Filipa. Další písničkou byla Uražená, ale ještě než ji stihla kapela dokončit, odešel bubeník Honza Šenk a musel se hledat nový.
// Poslední kus skládačky Robert
V lednu nebo únoru, rozhodně však brzy po odchodu Honzy Šenka, přivedl Josie na jednu zkoušku Roberta. Všichni z kapely ho dobře znali z jeho působení v kapele Pink roll (punk), ale i mimo ní, protože jeho pověst ho tak trochu předcházela. Přesto bylo po první zkoušce u Toma doma nad Slunce jasné, že v téhle sestavě je magie a že to bude fungovat. Stačilo, když si Robert sedl za „škopky“ a nebylo co řešit. A od té doby, pomezí zimy a jara 2008, nechť se počítá existence kapely Koblížc!
// Odchod Toma
Od roku 2014 hrají koblížci bez Tomáše Brandejskýho, který odešel jinou životní cestou.
